Zahraniční odborná exkurze ITÁLIE

Ve dnech od 17. října do 21. října 2022 proběhl poznávací zájezd do Itálie, který pro celkem čtyřicet dva žáky naší školy zorganizovala paní učitelka Bc. Jana Řeřábková. Do Itálie a zpět nás autobusem v pořádku dopravili dva báječní řidiči společnosti APULIA IN s.r.o. Odjížděli jsme z Třeboně ve dvacet hodin a druhého dne ráno jsme za svítání dorazili do přístaviště lodí v Punta Sabbioni. Cesta lodí do Benátek nebyla moc zajímavá, neboť mlžný opar nad městem vydržel minimálně do odpoledních hodin a nad mořem byl tak hustý, že jsme se pohupovali v řídké kaši a čekali kontakt s molem či jinou lodí. Jakmile jsme se ale v Benátkách dostali na Náměstí svatého Marka s Dóžecím palácem, Kampanilou a bazilikou, tušili jsme, že prohlídka města bude báječná. Hned za náměstím jsme v úzkých uličkách našli paní Dagmar a šli jsme dál. Paní průvodkyně PhDr. Jana Zemanová nás provedla se svým výkladem k mostu Rialto, který vede přes Canal Grande, kde jsme si u rybího trhu dali na pár hodin rozchod, aby si každý mohl nasát atmosféru města po svém. Po individuální prohlídce jsme se opět plavili po moři s tím rozdílem, že mlžný opar ustoupil a my si konečně mohli cestu užít naplno.  V podvečer jsme se dostali do Hotelu Marca Pola v Lido di Jesolo. Odvážnější z nás se šli vykoupat do moře. Kdo zde nebyl, scenérii si může vybavit na chlup stejně, pokud shlédne závěrečné scény u moře ve filmu Jana Hřebejka Pupendo.

Ráno jsme se v hotelu dobře nasnídali a vyrazili jsme do Verony. Zde nás čekala prohlídka kolosea, domu Julie z rodu Kapuletů a hrobky Scaliů. Všichni jsme se z parkoviště autobusů dostali ke krásnému koloseu s názvem Arena di Verona. Paní průvodkyně nás vedla přes Via Cappello k domu Julie, kde jsme se podívali na sochu a balkon, pod kterým Romeo klečel, přestože zde byl dostaven až mnoho let poté. Mezi Via Giuseppe Mazzini, Via San Nicoló a Via Scalla jsme hledali paní Dagmar, která se jistě na náhrobky Scaliů nepodívala, protože její cesty vedly jiným směrem. Po čase jsme se u arény opět shledali, a tak jsme všichni mohli pokračovat na hrad, který se tyčí na břehu řeky Adige. Byla nám doporučena prohlídka hradu a dostali jsme rozchod a každý si mohl Veronu prohlédnou dle vlastní vůle. Cestou do Montecatini Terme jsme na dálnici měli zdržení, takže jsme do hotelu přijeli zhruba o dvě hodiny později. Čekala nás zde dvě překvapení. Tím prvním bylo degustační tříchodové menu jako večeře a druhým překvapením bylo, že město bylo již v této roční době mrtvé. Přesto jsme posunuli večerku do jedenácté hodiny večerní, kdyby náhodou chtěl někdo vyrazit do víru města. I tento večer se všichni v pořádku vrátili na své pokoje a šli v rozumnou dobu spát.

Okolo sedmé hodiny ranní následujícího dne jsme opustili pokoje a po skromné snídani jsme jeli do Florencie, kde jsme měli náš výlet pomalu zakončit. Městskou hromadnou dopravou jsme se dopravili k vlakovému nádraží, kde jsem se domluvili, že se zde v 17.30 shledáme a pojedeme zase toutéž trasou zpět. Paní průvodkyně nás s výkladem vedla městem k bazilice Santa Maria Novella. Přidala se zde k nám místní průvodkyně a popovídala nám o historii města, která je spojena právě s touto bazilikou a jedním slavným rodem, jehož následovníci žijí ve městě dodnes. Ve Florencii jsme se podívali na přenádhernou katedrálu Santa Maria del Fiore, došli jsme k řece Fiume a byla nám doporučena prohlídka mostu Vecchio, jež spojuje oba dva břehy zmiňované řeky. Domluvili jsme se na tom, že si město prohlédne každý individuálně a že se setkáme na prohlídku Medicejské kaple. Kaple byla nádherná až brala dech. Okolo půl šesté se většina z nás sešla na dohodnutém místě a byli jsme sto nastoupit do tramvaje a dopravit se k našemu autobusu. Paní Dagmar jsme přibrali cestou, takže jsme k našim dvěma řidičům autobusu nakonec přijeli všichni. Plní dojmů jsme nastoupili a těšili se, že nám zpáteční cesta domů bude dobře ubíhat. A skutečně, ráno okolo sedmé hodiny jsme přijeli do Třeboně.

Dle ohlasů účastníků zájezdu se celý výlet vydařil a mnozí z nás si své zážitky poneseme jistě po dlouhou dobu. Navíc osobně spatřená výtečná architektura navštívených měst viděná zblízka je zkušeností nepřenositelnou a jistě se bude chlapcům a dívkám hodit nejen během jejich studia na naší škole.   

Co dodat na závěr? Snad jen suché konstatování, že během celého zahraničního zájezdu nikdo neonemocněl, ani se nikomu nestal žádný úraz a celá skupina se v pořádku vrátila do České republiky.