Podzimní plenér v Českém Krumlově

Pro někoho týden pohodičky, kdy pod širým nebem malujeme, až se z nás kouří, pro někoho utrpení, kdy pod širým nebem malujeme, až se z nás kouří… Tedy samo sebou, že se z nás nekouří, spíš leje pot je přece jenom červen.
Zkušenosti z tvoření v přírodě nenahradí žádná sebelepší fotka, střídání horizontů, mlha, nebo počasí před bouřkou, je to pěkná dřina vybrat zrovna tu správnou techniku, která nám umožní přenést na papír ten daný okamžik. Ale potom večer ten pocit, kdy si s potěšením mohu prohlédnout nejen své práce, ale i práce svých spolužáků a vést o tom někdy dost bujaré diskuse… Prostě plenér je odměna, zároveň neskutečně krásná nová dovednost, ke které se rádi vždy vracíme.
V kratší době si plenér zaměřený na kresbu architektury opakujeme vždy dva dny v prvním týdnu školy. Trochu jiná, ale stejně krásná zkušenost, kdy jsme ve městě vystaveny zvědavému pozorování kolemjdoucích. No, chce to odvahu, kterou rozhodně zúročíme při naší další umělecké činnosti.
Už aby byl červen…